Ceny obilí stoupají - Rusko chce zastavit obchod s obilím

Evropské ceny pšenice ve středu vzrostly o 3,1 % na nejvyšší úroveň za téměř dva měsíce. Trh oceňuje možný konec koridoru s obilím v Černém moři, řekl obchodník s obilím. Ruský prezident Putin řekl, že Rusko a rozvojové země byly „podvedeny“ dohodou o vývozu obilí z Ukrajiny zprostředkovanou OSN.

Spouštěčem skokového nárůstu cen obilí je masivní ruská kritika dohody o vývozu ukrajinského obilí z ukrajinských exportních přístavů u Černého moře. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také vyzval ke zrušení „logistických sankcí bránících volnému přístupu ruského obilí a hnojiv na světové trhy“.

Vysocí představitelé OSN a Ruska se proto ve středu sešli v Ženevě, aby projednali ruské stížnosti na to, že západní sankce brání vývozu obilí a hnojiv, informovala agentura Reuters a další mezinárodní tiskové agentury.

Organizace spojených národů, Turecko, Ukrajina a Rusko se 22. července dohodly na balíčku, který šéf OSN Antonio Guterres označil za dohodu o obnovení ukrajinského vývozu obilí a hnojiv z Černého moře a usnadnění ruského vývozu.

Zatímco OSN a další země zdůrazňují, že ruské potraviny a hnojiva nepodléhají sankcím uvaleným kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu, Rusko tvrdí, že jeho vývoz by byl výrazně omezen.

Stížnosti Moskvy předcházejí jednáním, jejichž cílem je prodloužit platnost dohody o vývozu obilí z Ukrajiny do Černého moře.

Rusko se cítí zrazeno – obilí jde jinam
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že dohoda dodává obilí, další potraviny a hnojiva především Turecku a Evropské unii, nikoliv chudým zemím. Putin také řekl, že Rusko a rozvojové země byly "podvedeny" dohodou o vývozu ukrajinského obilí, kterou uzavřela OSN.

Proto chce revidovat její podmínky a omezit země, které mohou dodávky přijímat. V srpnu došlo k výraznému poklesu světových cen obilí. Tento pokles byl z velké části způsoben obnovením komerčního vývozu z černomořských přístavů na Ukrajině," uvedl mluvčí OSN.

Z údajů o vývozu z Černého moře vyplývá, že nejčastějším cílem vývozu obilí z Ukrajiny bylo Turecko a některé země Evropské unie, přičemž náklad směřoval také do Číny, Indie, Egypta, Jemenu, Somálska a Džibutska. "K dnešnímu dni jsme zaznamenali 100 lodí, které opustily ukrajinské přístavy a odvezly více než 2,3 milionu tun obilí a dalších potravin, z toho 30 % do zemí s nízkými a středními příjmy," uvedl mluvčí OSN.

Cílem dohody o dodávkách obilí, která byla podepsána v červenci, bylo zabránit celosvětové potravinové krizi tím, že se zaručí bezpečný vjezd lodí do ukrajinských přístavů a jejich odjezd z nich a umožní se vývoz milionů tun obilí.